Visual Studio. NET z pohledu programátora v C++ - Builder.cz - Informacni server o programovani

1. března 2002, 00.00 | V tomto článku bych se chtěl podělit o dojmy z finální verze Microsoft Visual Studia .NET, se zaměřením zejména na Visual C++ .NET. Článek by měl být něco mezi recenzí a trochu subjektivním pohledem.

V tomto článku bych se chtěl podělit o dojmy z finální verze Microsoft Visual Studia .NET, se zaměřením zejména na Visual C++ .NET. Článek by měl být něco mezi recenzí a trochu subjektivním pohledem.

Na úvod o dostupnosti finální verze. Předplatitelé "vyšších stupňů" MSDN (Microsoft Developer Network) obdrželi tuto verzi někdy v lednu či začátkem února. My ostatní jsme si museli počkat na krabicovou verzi. Již před tím jsme samozřejmě měli možnost zdarma získat verzi beta 2 na přelomu července a srpna. Já osobně jsem získal finální verzi 21.2. v prodejně APRO (Praha 1, Jindřišská ul.), kde si ji lze objednat s dodací lhůtou 1-2 dny. Pokud jde o cenu tak upgrade stojí o něco méně než 20 tisíc Kč (vč. DPH) při on-line objednávce. Upgradovat lze v podstatě z libovolného vývojového produktu Microsoftu nebo z celého Visual Studia verze Professional 5 nebo 6. Při zmínce o obsahu krabice mám dále na mysli verzi upgrade. Kromě obvyklých "papírů", jako licenční smlouva, registrační karta apod. obsahuje jakousi poukázku na Visual J# .NET, které obdržíte jakmile bude "venku". Veškerá dokumentace je samozřejmě, jak už je léta běžné v elektronické podobě, s výjimkou brožurky "Visual Studio .NET Walkthoughs" a především 6 plakátů se schématy objektů MFC, WinForms apod. Následuje samozřejmě to hlavní - 5 instalačních CD disků. Zde bych měl jedinou výtku k materiální stránce věci. Tato CD jsou všechna v jedné krabičce, každé ovšem baleno pouze do jednorázového papírového obalu, jaký známe z levných CD v časopisech. Obal je zalepený, jakmile ho odtrhnete nebo odstřihnete, je v podstatě k nepoužití.

Zeptáte se asi na hardwarové požadavky. Musím říci že jsem byl mile překvapen. Zdaleka zde neplatí co se traduje o "miminální doporučené konfiguraci". Tou je zde procesor 450 MHz a 160 MB RAM pro Windows 2000/XP Professional. Otestoval jsem to tedy také na starším počítači, shodou okolností právě na Pentiu 450 MHz s 512 MB RAM, a i když samozřejmě "mohlo by to být rychlejší", i na této konfiguraci lze pracovat. Na Pentiu III 866 MHz, 512 RAM, s Windows XP pak již je rychlost myslím přijatelná i při práci s WinForms či WebForms, které jsou samozřejmě náročnější na rychlost i paměť než když pracujete s projektem Visual C++. Ještě dodám, že jsem také zkoušel verzi beta 2 a subjektivně mi připadá finální verze o něco rychlejší. V každém případě je však Studio náročné na operační paměť. O ní platí čím více tím lépe, což je ostatně pravidlem ve Windows.

Ale nyní již k vlastnímu software. Podle údajů v dokumentaci jsou v případě Windows 2000 a XP vyžadovány verze Professional. Instalace samotná je velmi jednoduchá, i když plná instalace zabere něco přes 2GB na pevném disku a asi hodinu času (na PIII 866 s rychlým diskem). Instalace samozřejmě obsahuje .NET Framework a všechny nutné komponenty jako například ADO 2.7 a klienta FrontPage Extension. Pokud máte nainstalován samotný .NET Framework SDK, silně doporučuji tento nejprve odinstalovat. V případě betaverze totiž, když jsem měl nainstalovaný .NET Framework SDK a poté nainstavoval .NET Studio, nebylo možné pak spustit například "návrháře" formulářů WinForms a WebForms. Šlo zřejmě o nějaká špatná nastavení cest, na které jsem ani po delším pátrání nepřišel. Instalace .NET Framework je součástí aktualizace systému, která je provedena před vlastní instalací Studia.

Nyní trochu podrobněji o té části, která zajímá programátory Windows aplikací v jazyce C++. Pokud jste zvyklí výhradně na prostředí Visual C++ a nikoli na celé Visual Studio, máte možnost nastavení uspořádání oken a vzhledu prostředí tak, že se velmi podobá Visual C++ verze 6. Stejně tak můžete v nastavení zvolit mapování kláves ve stylu Visual C++ 6 místo defaultního. Co je nového ve Visual C++ .NET? Pro nás, kdo nepíšeme všemi deseti s frekvencí profesionální sekretářky a nemáme absolutní paměť je zde rozšířená funkce "automatického dokončování". Velmi mě potěšilo, že nyní mezi nabízenými možnostmi jsou například také identifikátory zpráv (WM_xxx), které člověk musel pracně celé vypisovat s přepínáním na velká písmena, dále i hodnoty definované pomocí #define, nebo makra (např. běžně používané MAKEINTRESOURCE). Vylepšení doznalo také vytváření MFC aplikací pomocí wizarda. Nyní lze snadno vytvořit aplikaci s normálním hlavním oknem, ale bez použití architektury "dokument/pohled". Dále je zde defaultně přidán do zdrojů tzv. "manifest", umožňující aby i prvky klientské oblasti měly nový vzhled Windows XP. Více o vizualizaci a použití manifestu můžete najít v tomto článku.

Také samotná MFC knihovna doznala několika rozšíření. Ve třídě CWnd byly zapouzdřeny některé nové funkce, uvedené s Windows 2000, například podpora průhlednosti oken (nyní členská funkce SetLayeredWindowsAttributes). Z nových tříd je to například CHtmlEditView, umožňující snadné vytvoření jednoduchého editoru HTML stránky s použitím systému dokument/pohled a CHtmlEditCtrl, což je samostatný prvek použitelný na jakémkoli okně. Oba tyto prvky jsou postaveny na ActiveX prvku "WebBrowser ActiveX". Ve Windows XP je dále k použití prvek CLinkCtrl, zapouzdřující nový prvek "SysLink Control". Z nových tříd se ještě zmíním o CDHtmlDialog, který pro uživatelské rozhraní používá HTML místo běžných zdrojů (resources).

Samozřejmou součástí je nová verze Windows SDK, takže lze bez dalšího používat vše nové, co je nyní v programovém rozhraní Windows. Tedy například grafické objekty GDI+, uživatelské kreslení prvků Windows pomocí nových funkcí (tzv. "themes") znamenající, že například i tlačítka, které budeme sami kreslit třeba z důvodu zobrazení bitmapy nebo třeba i gif souboru (pomocí GDI+ je jejich použití stejně jednoduché jako použití bitmap), budou mít vzhled vycházející z nastavení "skinu" Windows XP.

Samozřejmě, že jsem narazil také na některé mouchy, z jisté části plynoucí ze zvykání si na změny ve vývojovém prostředí. Problémy jsou například s identifikátory zdrojů u položek nabídky. Pokud jsem totiž přidal nové hodnoty (ID_xxx) jejich vepsáním ve vlastnostech položky menu, stávalo se z neznámého důvodu, že v resource.h byly nastaveny na 0, nebo na hodnotu již existujícího identifikátoru. Jako spolehlivé řešení se osvědčilo nejdříve vytvořit příslušný identifikátor například tak, že na kartě "resources" v kontextové nabídce souboru xxxx.rc vyberete "Resource symbols" a v otevřeném dialogu lze přidávat nové identifikátory tlačítkem "New...". Poté při přidání nové položky menu na kartě "Properties" hodnotu ID prostě vyberete ze seznamu.

I přes očekávanou hardwarovou náročnost a některé zmíněné mouchy si myslím, že Microsoft odvedl dobrou práci a konkurenci nechal daleko za sebou, alespoň z pohledu vývojáře v jazyce C++. Díky pro céčkaře snadno zvládnutelnému jazyku C# a WinForsm už ani ti, kteří nemají v oblibě Visual Basic, nemusí v případě potřeby či touhy občas vytvořit nějakou klikací aplikaci sahat po C++ Builderu, PowerBuilderu či něčem podobném, ale mají v rámci .NET Studia takový nástroj k dispozici. I když na druhou stranu je třeba upozornit, že paměťové nároky spuštěné aplikace vytvořené ve WinForms jsou veliké, ale to už je jiná kapitola a důležité je že Visual C++ zůstává stále vynikajícím nástrojem pro vytváření opravdu profesionálních a efektivních aplikací v dostatečném čase díky zmíněným novým i již dříve známým nástrojům výrazně urychlujících vývoj bez výrazné výkonnostní penalizace.