Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
PHP
PHP část I. - Úvod do jazyka
9. května 2000, 00.00 | PHP od úplného začátku. Jak vznikl tento jazyk, co je zač a kam směřuje..
-
Historie PHP
Jazyk PHP vytvořil v roce 1994 Rasmus Lerdorf, když si naprogramoval v Perlu jednoduché počítadlo přístupů na jeho stránky. Aby spouštění Perlu tolik nezatěžovalo server, přepsal ho do jazyka C. Tento systém se brzy stal populárním, a proto ho autor rozšířil a uvolnil pod názvem Personal Home Page Tools, později Personal Home Page Construction Kit. No a když Lerdorf systém rozšířil i o možnost začleňování SQL příkazů do stránek, práci s formuláři a zobrazování výsledků dotazů SQL, získal systém název PHP/FI 2.0 (Professional Home Page/Form Interpreter verze 2.0). Pod tímto názvem byl už jako jednoduchý programovací jazyk šířen do celého světa. Verze 2.0 však pracovala jen na svém domovském operačním systému, kterým je LINUX (UNIX). Proto bylo vytvořeno PHP 3.0, které již pracuje i na 32-bitových Windows a na operačním systému MACINTOSHE. S verzí 3.0 se upustilo od významu zkratky PHP a systém se dále označuje jako hypertextový preprocesor. Poslední uvolněnou verzí je PHP 4.0, která je šířena pod názvem ZEND. Udává se, že tato verze je 8 - 10 x rychlejší než verze předešlá.
-
Co je to PHP
PHP řadíme do skupiny skriptovacích
jazyků, které se provádějí na straně serveru. PHP je na serveru závislé,
protože na něm běží jeho interpreter, který skripty provádí. PHP se tímto
odlišuje např. od JavaScriptu, jehož skripty se stahují přímo s HTML stránkou
a jsou vykonány na straně klienta jeho prohlížečem.
Má to své výhody i nevýhody. Výhodou PHP v tomto případě je, že se ke
zdrojovým kódům skriptů nedostane nikdo jiný než autor, kdežto ke
zdrojovému kódu JavaScriptu se dostane každý, kdo si stáhne HTML stránku,
v níž je skript obsažen. JavaScript má výhody ve své možnosti dynamicky
reagovat na událost způsobenou klientem (např. pohyb kurzoru myši...), což
PHP nedokáže, protože k provedení každé své nové události musí být vždy
prohlížečem znovu odeslán požadavek na server. Proto je nejvhodnější
variantou kombinovat PHP s JavaScriptem nebo jiným, dynamicky reagujícím
jazykem (např. VB Script).
Samotné PHP skripty se zapisují přímo do HTML stránky
(nejčastěji s příponou *.php3).
PHP interpreter na serveru pak pracuje tak, že HTML příkazy rovnou ukládá
do výsledné HTML stránky, ale narazí-li na PHP skript, nejprve ho
provede, a potom je do HTML stránky zapsán jeho výsledek (viz. příklad 1). To je celý princip
dynamického generování HTML stránek, což je základním posláním jazyka
PHP.
Příklad 1:
Tohle je zdrojový kód HTML stránky s PHP skriptem na straně serveru:
<HTML>
<HEAD>
<TITLE>Příklad</TITLE>
</HEAD>
<BODY>
Dnes je <?echo Date("w. m. Y");?>
</BODY>
</HTML>
A tak vypadá výsledný zdrojový kód této stránky na straně klienta:
<HTML>
<HEAD>
<TITLE>Příklad</TITLE>
</HEAD>
<BODY>
Dnes je 4. 05. 2000
</BODY>
</HTML>
-
Co všechno PHP dokáže
PHP dokáže v podstatě všechno, co ostatní skriptovací jazyky pracující na straně serveru (např. CGI, ASP...) - dokáže získávat data z formulářů na HTML stránkách a dále s těmito daty pracovat, může číst a ukládat cookies, dynamicky generovat stránky atd. Jeho nejsilnější parketou je však široká spolupráce s databázemi. Podporuje tyto databáze:
MySQL | PostgreSQL |
MS SQL server | mSQL |
Oracle | Velocis |
Sybase | Solid |
Adabas D | Informix |
PHP obsahuje i funkce pro
práci se staršími databázovými systémy, např. dBase (DOS a Windows) nebo
dbm (UNIX). Rovněž je v PHP podporován u nás málo známý systém FilePro.
Také můžete pracovat s databázemi pomocí rozhraní ODBC (Open DataBase
Connectivity). Tato možnost vám přijde vhod, zejména když budete chtít čerpat
data např. z MS Access nebo z MS Excelu.
PHP může sloužit i jako brána k dalším, na internetu běžně
poskytovaným službám, protože obsahuje knihovny některých internetových
protokolů, jako je HTTP, FTP, POP3, SMTP, LDAP, SNMP, NNTP atd.
-
Co budete potřebovat při tvorbě v PHP
Základním předpokladem pro
úspěšnou tvorbu v PHP, je dokonalá znalost jazyka HTML, doporučuji však i
základní znalosti některého ze skriptovacích jazyků, pracujících na
straně klienta (JavaScript, VB Script). Pro psaní PHP skriptů nám pak stačí
úplně jednoduchý textový editor (např. Poznámkový blok ve Windows). Ti,
kteří pracují pod operačním systémem LINUX (UNIX), mohou použít svůj
oblíbený textový editor (např. vi, joe, emacs...). Samozřejmě se dá tvořit
i v HTML editorech, musí však umět pracovat přímo se zdrojovým kódem HTML
stránky.
Dále je nutné stáhnout si samotný PHP interpreter (+
knihovny) - většinou vše bývá zkomprimováno v jednom souboru ZIP. Tento
soubor naleznete na adrese http://www.php.net
nebo na českém zrcadle této stránky na adrese http://www.php.cz.
Zde stačí vybrat příslušný operační systém a můžete začít stahovat.
Mnohé z vás určitě napadla myšlenka, kolik PHP interpreter stojí. Mohu vás
uklidnit, protože PHP patří do oblíbené kategorie Open Source, což znamená,
že je šířeno zcela zdarma (podobně jako OS LINUX a téměř vše kolem něj).
Pro dokonalé využití prostředků PHP byste si měli stáhnout
také nějaký databázový server (viz. výše). Osobně doporučuji server
MySQL, protože je pro nekomerční využití šířen také zdarma (pro komerční
využití je nutné zaplatit několik tisíc, což je však směšná částka v
porovnání např. s MS SQL serverem, jehož licence pro zveřejnění dat na něm
uložených stojí zhruba 100 000 Kč).
MySQL si můžete stáhnout z adresy http://www.mysql.cz.
Další, zdarma nabízený databázový server, je PostgreSQL, avšak jen pro
LINUX (UNIX). Ten je ke stažení na adrese http://www.postgresql.org.
Jak jsem uvedl už někde v úvodu, PHP běží pouze na
webserveru, s kterým komunikuje přes CGI rozhraní. Proto by nám tohle všechno
bylo na nic, pokud bychom neměli nějaký webserver, který podporuje CGI. Každá HTML stránka
obsahující PHP skript musí být spuštěna přes webserver, který
spustí interpret PHP. Určitě by bylo neekonomické, připojovat se při každém zkoušení
skriptu na internet, uploadovat (odeslat) skript na vzdálený
server a pak ho přes prohlížeč testovat. Proto existuje tzv. loopback systém, což je přesměrování pomocí URL (Uniform Resource Locator
= adresa dokumentu) na lokální počítač, na kterém běží webserver. Tento
systém je velice výhodný, neboť nevyžaduje připojení k internetové síti. Je ale nutné mít ve Windows nainstalován
Telefonní adaptér a samozřejmě TCP/IP protokol, přes který se budete připojovat
na lokální webserver. Mezi nejznámější webservery patří např. Apache
(který je šířen zdarma jak pro Windows, tak pro LINUX), Personal Web Server
nebo Internet Information Server. Nejvýhodnější je použít zdarma šířený
server Apache. Ke stažení je na adrese http://www.apache.org.
HTML stránky obsahující PHP skript pak musí být volány
přes svou URL adresu, která je http://localhost/ + adresář na serveru Apache,
který obsahuje stránky s PHP skripty + jméno skriptu (IP adresa tohoto URL je
127.0.0.*).
Myslím, že jako úvod to pro dnešek stačí. Příští kapitola bude o instalaci a konfiguraci PHP a jednotlivých webserverů.
Obsah seriálu (více o seriálu):
- PHP část I. - Úvod do jazyka
- PHP část II. - Instalace
- PHP - Část V. (Operátory)
- PHP - Část VIII.
- PHP - Část IX. (Vlastní funkce)
- PHP - Část X. (Proměnné ve funkcích)
- PHP - Část XI.
- PHP - Část XII. (Regulární výrazy)
- PHP - Část XIII. (Regulární výrazy podruhé)
- PHP - Část XIV. (PHP a databáze)
- PHP - Část XV. (Instalace MySQL ve Windows)
- PHP - Část XVI. (Instalace MySQL na LINUXu)
- PHP - Část XVII. (MySQL - vytvoření nové databáze)
- PHP - Část XVIII. (Vkládání dat do databáze)
- PHP - Část XIX. (MySQL - získávání dat z databáze)
- PHP - Část XX. (SQL - získávání dat z databáze II.)
- PHP - Část XXI. (SQL - získávání dat z databázových tabulek III)
- PHP - Část XXII. (MySQL - modifikace a mazání dat v tabulce)
- PHP část XXIII. - MySQL - přístupová práva
- PHP část XXIV. - PostgreSQL
- PHP část XXV. - Cookies
-
25. listopadu 2012
-
30. srpna 2002
-
10. října 2002
-
4. listopadu 2002
-
12. září 2002
-
25. listopadu 2012
-
28. července 1998
-
31. července 1998
-
28. srpna 1998
-
6. prosince 2000
-
27. prosince 2007
-
4. května 2007